Strachy-1.část...

Strach...pocit, se kterým se ve svém životě setkáme mnohokrát. Není nám cizí a známe ho důvěrně, ale přeci jen bychom se ho nejradši zbavili a bratříčkovat se s ním rozhodně nechceme. Co je váš největší strach? A jaký je můj? Je strach přirozený? Má strach také strach? ...

Když jsem přemýšlela o tématech, kterým se chci na blogu věnovat, jedno z nich bylo téma toho, čeho se v životě bojíme. Přijde mi, že je to téma, které není tak diskutované, jako některé jiné. Domnívám se ale, že strach je jednou z nejdůležitějších emocí, kterou prožíváme a je proto tedy ,,nutné" se ním zabývat. 

Co se vám vybaví, když se řekne strach? ... Nechte mě hádat-pavouci, hadi, myši, výšky, možná zkoušky... I mě se jako první při tomto slově vybaví nějaká materiální věc, které se bojím, ale o tom teď mluvit nechci, bojím se totiž neuvěřitelně mnoho věcí, ale jsou to obavy, se kterými se dá pracovat a neovlivňují můj život nějakým zásadním způsobem. Kdybych měla vypíchnout jednu z nejbizarnějších věcí, kterých se bojím, tak jsou to dodnes ještě čerti :D Ano...čtete dobře. Důvod je jednoduchý. Rodiče mě s nimi tak dlouho strašili, až z nich mám husí kůži dodnes(a to jsem ani nebyla zlobivé dítě). Strachy, které nás / mě trápí na téměř na denní bázi a negativně ovlivňují naše životy, jsou jiné povahy. Jsou vlastně neurčité, těžko uchopitelné, ale hlavně se jich velmi težko zbavuje!

A o čem, že je řeč? Mezi mé největší strachy patří obava o svůj neúspěch. Možná je to pošetilé, ale dost často bojuji právě s tím, že se bojím, že zklamu. Hlavně samu sebe. Jsem člověk, který má velké nároky a cíle a jsou dny, kdy mě tyto ambice naprosto doženou a pohltí, kdy ani nevím, jak s tím bojovat. Jen prostě pláču. Vnitřně. 

Co vede lidi ke strachu? Kdybych měla navázat a mluvit o strachu z neúspěchu může to být důvodů hned několik. Velký nátlak rodičů, velké ego, velké ambice, už prožité zklamání, atd. Myslím si, že nikdy ale nejde pouze o jeden důvod. V mém případě mě ovlivnili jak moji rodiče, tak i já s mou tvrdohlavou a cílevědomou povahou. Někdy jsem si prostě a jednoduše sama sobě tím největším nepřítelem, ale zároveň i kritikem. 

Další strach, se kterým se potýkám a pokládám ho za nebezpečný je strach z názorů ostatních lidí. Je pravda, že se s ním snažím bojovat už nějakou dobu a vypadá to, že úspěšně. Ale jsou prostě dny, kdy jen stojím u zrcadla a připadám si nedostatečná pro ostatní. Ne dost hezká, chytrá, hubená...U mnoha lidí to může ústit do velkých extrému a někdy to může vést až k velkým psychickým problémům. 

Je strach přirozený? Samozřejmě ano. Jen je pravda, že někdy může být zcela jistě i uměle vyvolaný a zahnaný do extrému. Existují i lidé, kteří naopak strach vyhledávají. Záměrně se bojí. Pak tomu říkají adrenalin. 

Nemyslím si, že je strach pouze negativní emoce. Svým způsobem nás může dohnat k lepším výkonům, k silnějšímu já, ale také nás může strach pohltit. Jak se strachem vypořádat? Těžká odpověď. Každý se s ním musíme vypořádat sami. Strach totiž ústí v hlavě a s naší hlavou nám nemůže vyléčit nikdo jiný. Ale samozřejmě nám mohou ostatní pomoci. Na strach nemusíme být sami. Jen se opět nesmíme BÁT svěřit se ostatním-rodičům, kamarádům, přítelovi, na blog, ... Cest je mnoho. Jen se prosím nezauvírejme do sebe. To není cesta nahoru, ale dolů. 

Abych uvedla pár typů, které fungují v mém případě, bylo by to:

• dýchání-prostě vše pořádne prodýchejte a snažte se uklidnit
  
• hudba-pokud máte například před zkouškou, které se neuvěřitelně bojíte, jednoduše si puste písničky, nebo si zazpívejte(klidně v duchu :D)
• myšlenky na hezké věci-co vás uklidňuje, co máte rádi? jednoduše vás jedna z těchto věcí dokáže uklidnit
• berte věci s nadhledem-nic není tak hrozné, jak se může na první pohled zdát. Snažte se tu věc co nejvíce zlehčit a nebrat si ji moc k srdci.
• obklopujte se optimistickými a nápomocnými lidmi-musíš udělat něco, z čeho máš strach? Jsou strachy silnější než ty? Neboj se říct si o pomoc!

Na toto téma rozhodně plánuji navazující článek, protože se k němu pojí mnoho dalších věcí, o kterých bych ještě ráda mluvila. A možná vám i prozradí, co je věc, které se bojím možná ještě více, než svého neúspěchu! Tak se těšte. 

Doufám, že alespoň někomu článek pomohl alespoň v tom, že ve v obavách nejsou sami, a že existuje někdo, kdo je na tom podobně-nebo ještě hůř. Budu moc ráda, když mi do komentářů napíšete to, čeho se v životě obáváte vy. Nebo patří k těm jedincům, kteří se nebojí? :) 

Mějte se hezky,

Vaše Ela