,,Neplánovaný" výlet do Vídně...

Opět se naprosto vyplnilo to známé pořekadlo: ,,Neplánované akce bývají ty nejlepší". Tahle akce byla totiž tak spontánní, až byla naprosto skvělá a nezapomenutelná. A o co šlo?! S přítelem Mírou jsme vyjeli na dva dny do Vídně. Neplánovaně. Jak to?! Celá myšlenka se zrodila naprosto zčistajasna...

Na začátku minulého týdne jsme takhle jeli s Mírou v autě a řešili jsme naše blížící se dvouroční výročí vztahu. Loni jsme si řekli, že si uděláme takovou menší tradici, že na naše každé výročí pojedeme někam do ZOO (celkem netradiční, co?!). No a když jsme řešili, do jaké ZOO bychom se tedy mohli podívat, Míra jen tak s nadsázkou pronesl: ,, Co jet do Vídně?" Já se toho samozřejmě hned chytla a řekla jsem, proč nejet do Vídně rovnou alespoň na jednu noc, když už tam jedem?! No...tak jsme začali plánovat.

První bod zlomu nastal, když jsme prvně nenašli žádné levné ubytování. Myšlenky výletu do Vídně jsem se tedy rychle vzdala, jenže pak jsem ještě zapátrala a relativně levné ubytování jsem našla. Od této chvíle se věci děly vážně rychle. Volala jsem Mírovi do práce, že jsem ubytko našla, tak jestli to mám vzít...Chvíli jsme spekulovali, přeci jen to bylo dost na rychlo...Nakonec jsme se domluvili, že to berem...

Ještě bylo ale nutné vyřešit, jak se do Vídně vůbec dopravíme. Mohli jsme jet sice autem, jenže u vybraného ubytování nebyla možnost parkování a parkoviště v blízkosti by nás vyšly na relativně vysokou sumu. Další problém byl, že přítelovo auto nemá klimatizaci! A to se nám (hlavně mně) v těch vedrech, co měly být, moc nechtělo...Takže co teď?! Chvíli jsem pátrala na internetu a našla jsem celkem levné autobusové jízdenky od Student Agency z Prahy přímo do Vídně. Všechno bylo tedy zařízeno a nám nezbývalo nic jiného než si zabalit a pomalu se začít těšit.

Co se týče věcí, které jsme si s sebou brali...Nebylo jich vůbec hodně, jednak protože jsme jeli jen na jednu noc, ale hlavně jsme věci museli nosit většinu času s sebou a tahat kufr by byla prostě otrava. Každý jsme si vzali jeden batoh a vyjeli jsme. Vlastně to bylo poprvé, kdy jsem takhle někam jela jen s batohem. A bylo by to skvělý, jen jsem si prostě vzala asi i tak moc věcí a ta tíha na zádech nebyla nic pro mě. Na dva dny jsem si zabalila do malé flaštičky sprcháč, šampón, taštičku s make-upem, spodní prádlo, ponožky, foťák i s příslušenstvím a dvě náhradní trička s kraťasama. A bylo...

Z pražské Florence jsme odjížděli ve čtvrtek v 7 ráno. Cesta proběhla bez komplikací a co se týče autobusů Student Agency, tak je opravdu můžu doporučit. Nejen že dostanete v autobuse teplé nápoje a noviny zdarma, navíc se můžete celou cestu dívat na filmy nebo seriály, autobusové sedačky jsou pohodlné, ale co je nejlepší-když se poštěstí, seženete i opravdu levné jízdenky do hromady evropských destinací. Nám se podařilo získat hodně levnou jízdenku zpátky, ta do Vídně byla o něco dražší, ale každého nás cesta tam a zpět vyšla na necelých 700 Kč. A to si myslím, že je parádní!

Do Vídně jsme dorazili kolem 12 hodiny a tak nezbývalo než si dát oběd. Jelikož jsme byli oba po cestě dost hladoví, dali jsme si oběd hned v nákupním centru(na zastávce metra Stadion), kam jsme dojeli autobusem. Sice bylo v obchoďáku více restaurací, ale my jsme zvolili asi tu nejlevnější variantu, kdy jsme se naobědvali v občerstvení u obchodního řetězce Merkur. Já, jakožto milovník italského jídla, jsem si objednala pizzu a Míra hned sáhl po vídeňské klasice-řízku. Dostali jsme obrovské porce za skvělé ceny a jídlo bylo opravdu dobré. 

S plnými ,,pupky" jsme se ještě předtím, než jsme se ubytovali, vydali objevovat krásy Vídně. K dopravě po Vídni jsme využili místní MHD-hlavně metro-kdy jsme si koupili 24h jízdenku, které nás každého vyšla na 8 Eur. První zastávku jsme udělali u Stephansdomu, který se nachází na zastávce metra Stephansplatz. Celá stavba je opravdu krásná a majestátní. Poté jsme si prošli hlavní uličky plné obchodů, kaváren a restaurací a pěknou procházkou jsme došli až ke Karlskirche a později jsme došli ještě i k Belvederu. 

Celý den byl dost velký pařák a s batohem na zádech to tedy nebyl žádný med. Co se týče části Vídně, kterou jsme prošli...Nevím. Upřímně jsme byli trochu zklamaní. Vídeň je sice považována za jedno z nejhezčích měst Evropy, ale na naší Prahu to prostě nemá. Všechny stavby byly sice hezké, upravené, ale nějak na nás nedýchla ta správná atmosféra, kterou třeba právě zmíněná Praha má. Vše bylo tak bez života a působilo to na nás vybydleně. Ono samotná místa byla hezká, ale to okolí? Dost často neupravené, hlavně co se květin týče. Je vám asi jasné, že první dojmy nebyly nic moc. 

Unavení jsme se vydali ubytovat... No a tady se náš dojem na chvíli ještě více pokazil :D Pokoj jsme měli zamluvený přes booking a ubytování se jmenovalo Kibi apartments. Ubytování nás na internetu ,,uchvátilo" nejen rozumnou cenou, ale i skvělou dostupností do centra, kdy chůzí se tam člověk dostane za 15 minut (my jsme teda jezdili metrem, když jsme ho měli zaplacený). Když jsme na ubytování kolem půl 4 odpoledne dorazili, zjistili jsme, že recepce měla jen do 15:00, i když na bookingu bylo uvedeno, že je možné se ubytovat do půlnoci. Dveře měli samozřejmě všechny zamčené na kódy a nemohli jsme se ani dozvonit. Když jsem zkoušela volat na uvedené telefonní číslo, neustále mi mluvil naprogramovaný hlas německy do ucha. No, co si budem... Nerozumněla jsem vůbec nic. Už jsem začala propadat panice a sedla si na schody před dům. Po několika minutách jsme zkusili zazvonit znovu. A ejhle! Otevřeli nám. Slečna z recepce říkala, že se tentokrát zpozdila,  a proto ještě na ubytku byla, tak nám dala klíče a ani nevíte, jak se mi ulevilo. Už jsem totiž měla před očima noc na lavičce :D. Nakonec jsme ale zjistili, že to bylo spíše takové nedorozumění, protože nám přišly do emailu pokyny, jak postupovat při příjezdu po 15h, kde byly napsány i všechny kódy. Jenže Míra měl vypnuté upozornění na emaily...

Jinak můžu ale tyto pokoje opravdu doporučit, vše bylo čisté, jen možná trochu menší, ale nám to na jednu noc vyhovovalo maximálně. Poté, co jsme se trochu opláchli a nechali na pokoji přebytečné věci, jsme se opět vydali do centra. Tentokrát do Hard Rock Café, jehož je Míra velkým fanouškem. Cestou jsme ještě viděli i známý Hundertwasserhaus. V HRC jsme nebyli v čase večeře, tak jsme si dali jen kávu, limonádu a výborný Oreo Cheesecake. Tato zastávka nám opravdu zvedla náladu a začali jsme si celý výlet naprosto užívat.

Jako poslední bod našeho čtvrtečního programu byla návštěva Primarku. Ano...Primarku. Protože za týden jedeme na dovolenou, chtěla jsem si nakoupit letní věci a když jsme ve Vídni už byli, byla by škoda se tam nezastavit, ne?! Primarky jsou ve Vídni hned dva. My jeli do Primarku v obchodním centru SCS, kam jsme to měli mnohem blíž. A řeknu vám, byla jsem dost zklamaná. Možná asi i proto, že jsem ještě před naším výletem sledovala různé Primark hauly na YT a měla jsem proto velké očekávání, jaké pěkné kousky si tam pořídím. No...skutek utek. Něco jsem si sice koupila, ale bída, bída, bída. Celý Primark byl v porovnání s jinými, které jsem navštívila hodně malý a ani nebyl takový výběr. A když se mi už něco líbilo, tak měli všechno ve velikostech 42 a výše. Kdybych tohle věděla předtím, rozhodně bychom se tam netrmáceli. No co...Protože jsme tam jeli až večer, nestihli jsme potom už ani žádnou otevřenou restauraci poblíž, tak jsme si dali McDonald.

Druhý den začal o poznání lépe. Vstali jsme do prosluněného dne okolo 8. hodiny, po opuštění pokoje jsme si došli na menší snídani do příjemné pekárny poblíž, vyfotili pár fotek v jedné roztomilé uličce a pak se vydali na další ,,must-see" místo ve Vídně. Na zámek Schönbrunn. Jak jsem již psala, Vídeň na nás sice takový dojem ve čtvrtek neudělala, ale za to v pátek?! Pátek to vynahradil...

 Schönbrunn je opravdu krásné místo, které rozhodně stojí za návštěvu. Sice jsme kvůli času nestihli jeho prohlídku vevnitř, ale během procházky po jeho přilehlých zahradách krása vyloženě střídala nádheru :D. My sice neměli moc času, ale dokážu si představit, že se v zahradách dá strávit snad i celý den. Obdivovali jsme fontány, došli až k Glorietu a prostě jsme si užívali krásnou atmosféru, kterou nám Vídeň tento den nabídla...

Kolem 12h jsme se konečně dostali k tomu, proč jsme do Vídně jeli-do ZOO!!! Vídeňská ZOO patří k nejstarším v Evropě a na každém kroku na vás dýchá královská atmosféra celého místa-ZOO se nachází totiž hned u Schönbrunnu. Kdyby vás zajímala cena vstupu, tak je to 20 eur na dospělého. Odpoledne v ZOO jsme si naprosto užili. Nejvíce se mi líbily samozřejmě pandy, protože jsem jejich obrovský milovník a tohle bylo naše první setkání tváří v tvář :) . Zamilovala jsem si ale i koalu, hrochy, nebo slony, kteří si zrovna dávali koupel. Co stojí za vyzdvihnutí jsou i vnitřní pavilony ZOO-nejvíce nás uchvátila expozice ,,vodního světa" nebo i tropický dům, ale pozor-pokud stejně jako já nemáte rádi netopýry, mají jich tam dost- a jaký jsou velký!!! :D 

Co mě ale v ZOO naopak trochu zklamalo je řešení výběhů pro zvířata. Vím, že návštěva ZOO rozhodně není o fotkách, ale tady měli většinu zvířat za skly, která byla v lepším případě jen umatlaná, v tom horším přes ně byly nalepeny různé samolepky. Chytit tedy nějaký hezký záběr, nebo fotku bylo opravdu náročné. Oproti třeba pražské ZOO mě v té vídeňské zklamalo i občerstvení. Praha má totiž nejen mnohem větší výběr ale i zázemí. Tady se holt budete muset na většině míst spokojit s řízkem, nebo špagetama. Celkově ZOO působila rozlohou menší než ta pražská, což může mít pro někoho i výhody, ale my ji měli celkem rychle projitou a co pak?! No dobře...někam jsme se i vraceli-samozřejmě na pandy, nebo na krmení koaly :D 

Po skvělé návštěvě ZOO jsme se pomalu vydali metrem zpátky na zastávku autobusu, odkud jsme po rychlé večeři vyjížděli z Vídně do Prahy ve 20h. Celý výlet se povedl maximálně a dodal mi spoustu energie. Prožili jsme opravdu skvělé výročí dvou let od vztahu. A to to byl pátek 13.!!! Ale pro nás s Mírou je 13 prostě šťastný číslo. 

Co vy a Vídeň? Navštívili jste ji? Nebo se chystáte? A jak se vám tam líbilo? 

Těším se na vás u dalšího článku. Mějte se krásně,

Vaše Ela

PS: Na závěr vám sem ještě přidám link na krátký sestřih, který jsem z Vídně udělala. Nenajdete v něm sice všechna místa, ale snažila jsem se zdokumentovat to nejdůležitější. Chtěla bych ještě připomenout, že je to moje naprosto první video a vůbec první zkušenost s tvorbou videa. Je tedy jasné, že se nejedná o nějaký mistrovský kousek. Ale na všem plánuji zapracovat! Doufám, že vám video i tak alespoň trochu pomůže, se na chvíli ocitnout s námi na našem výletě. Budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu.